banner

BLOG

OSOBNÍ NÁZORY, RADY A PRAKTICKÉ ZKUŠENOSTI, 
KTERÉ POMOHOU NEJEN VÁM,
ALE I VAŠEMU PODNIKÁNÍ. 

V několika posledních článcích jsme se zaměřili na to, co je to štěstí a jak jej dosáhnout s oporou objektivních faktorů. Došli jsme také k závěru, že peníze mezi ně opravdu nepatří. Tentokrát se však zaměříme na jeden aspekt, který štěstí příliš nenahrává, pokud s ním neumíme pracovat. Stres.

Stres patří k životu stejně jako vzduch a dýchání. Lidský organismus má dva základní obranné mechanismy. Disponuje imunitním systémem, který tělu poskytuje základní obranyschopnost. A je také vybaven adaptačním mechanismem, který je aktivován stresovou reakcí v případě, že se objeví nějaké nebezpečí. 

První fází adaptačního mechanismu je poplach, kdy naše tělo v reakci na podnět mobilizuje veškeré síly nutné k obraně či útěku. V organizmu se vyplavují stresové hormony, které nás připravují na zátěž plynoucí z případného útěku či boje. Zvýší se nám tep, svalové napětí, zrychlí se dech. Ve druhé fázi nastává vlastní adaptace a uvolněnou energii je nutné efektivně koordinovat. Cílem je přizpůsobit se nové situaci. 

Pokud mozek nezvládne složité obranné mechanismy, které v těle nastávají, stres se prohlubuje a při dlouhodobém či opakovaném působení dochází k vyčerpání. Důsledkem takového stavu pak přichází úzkosti, deprese, psychické poruchy, nemoci či tolik propíraný syndrom vyhoření.

Dnes, v civilizované společnosti, jsme nicméně mnohonásobně méně vystavováni nebezpečí ohrožující nás na životě. Boj o přežití nahradil boj o společenský status a udržitelnou životní úroveň. Člověk se sám stal predátorem, už nemusí utíkat. Se stresem se však potýká nadále. Má ho zakódovaný geneticky.

Vyrovnejte se s vlastním stresem

Výzkumná společnost GfK provedla v roce 2015 online studii na vzorku 27 000 spotřebitelů z 22 zemí. Jejím cílem bylo zanalyzovat hlavní příčiny stresu v každodenním životě spotřebitelů. Výsledky ukázaly, že téměř každý třetí respondent (29 %) označil za hlavní aspekt nedostatek peněz, s kterými musejí vyjít. V České republice s tímto tvrzením souhlasilo dokonce 36 % respondentů (!). Za další aspekty pak označili vlastní nároky, které si na sebe klademe (27 %), nedostatek spánku (23 %) a nedostatek času na činnosti, kterým bychom se chtěli věnovat (22 %). 19 % respondentů označilo za faktor stresu také množství práce, které musí za den odvést.
GfK-Infographic-Stress-Total-Web-RGB-1120x631px

Vnímáte ten rozdíl mezi faktory, které aktivovaly naše stresové hormony historicky (boj o přežití), ve srovnání s faktory, které uvádí dnešní Homo sapiens? Pokud by tento člověk skutečně uvažoval rozumně, řekl by si, že jak nejde o život, nejde o nic. Co tedy s tím? Je nutné se nejprve zbavit stresu, abychom prožívali šťastný a naplněný život? Nebo je možné žít šťastně i s vědomím svých starostí a pochybností?

Budu se opakovat, ale stres a drobné úzkosti jsou naší přirozeností. Dokonce i studie některých kulturních antropologů prokazují, že náš současný člověk „rozumný“ je oproti člověku neandrtálskému více pod tlakem, trápí jej starosti a pochybnosti. Neznamená to však, že nemůže prožívat plnohodnotný spokojený život. Jen musí vědět, jak s tímto „nástrojem“ zdravě nakládat.

Nedávno jsme měli jako hosta v našem VISION Business Clubu šéfredaktora časopisu FOBES Petra Šimůnka, který se pravidelně potkává s 200 nejbohatšími lidmi v České republice. Bavili jsme se také o tom, jaký vliv může mít množství peněz na naše štěstí a dospěli jsme k této obecné nepřímé úměře – čím více peněz, tím méně šťastný a spokojený se člověk cítí. Jak je tedy možné, že většina lidí má peníze jako hlavní činitel jejich štěstí, avšak v přímé úměře – tedy více peněz = větší štěstí? Nad důvody se dá diskutovat, já nabízím jednu analogii.

Americký psycholog Abraham Maslow definoval základní pyramidu lidských potřeb, na jejímž základě stojí potřeby fyziologické (jíst, pít, dýchat…). Dále potřeba bezpečí, lásky a sounáležitosti, úcty a uznání (společenský status) a až na vrcholku potřeba seberealizace (růstu a rozvoje). Tyto potřeby zároveň musí být uspokojovány hierarchicky od základních fyziologických potřeb až po potřebu seberealizace. Model je platný od poloviny 20. století a Maslow se díky němu stal jedním z nejcitovanějších psychologů této doby.

Z toho vyplývá jediné. Lidé, kteří jsou bohatí, mnohdy trpí nedostatečným uspokojením svých nižších potřeb a penězi se snaží uspokojovat své potřeby vyšší – společenský status, seberozvoj… Jsou stresování „honbou za pokladem“, který se však ve skutečnosti ve větším objemu peněz neukrývá. Peníze jsou fakticky do jisté míry pouze prostředkem, kterým bychom se měli snažit uspokojit své základní potřeby (jíst, pít, zabezpečit sebe i rodinu…). To si náš člověk rozumný ale nemyslí. Svou nespokojenost a vnitřní tlak svádí právě na jejich nedostatek. Ve skutečnosti s hromaděním bohatství často spíše opomíjí čas, který by měl věnovat své milované (leč zabezpečené) rodině. Začíná mu chybět pocit sounáležitosti, pocit, že je milován. „Honba za pokladem“ mu také nedá spát, nemá čas na jiné aktivity, a tak se raději ponoří hlouběji do práce a nakonec se diví, kam ho to vlastní nároky dohnaly… Hle, máme tu hned všech pět stresových faktorů studie GfK pohromadě!

Na závěr bych vám rád už jen sdělil následující: Mějte sami sebe rádi. Věnujte dostatek času sobě, svým skutečným potřebám i blízkým a stresujte se jen kvůli tomu, co je pro vás v životě skutečně důležité. Budete spokojenější a bez zbytečných vrásek na čele.

 

Maslowova pyramida potřeb - černobíle

double f tits http://talewiki.com/cushion.php?https://porngifs.live/ mature boobs tumblr porn-spider.com http://clink.nifty.com/r/search/srch_other_f0/?https://hugetits.win/ https://sky-lego.sandbox.google.com.au/url?sa=i&url=https://porngifs.live/ monster tits pictures https://clients1.google.ac/url?q=https://porngifs.live/