SLEDUJEME ZA VÁS AKTUÁLNÍ DĚNÍ
V OBLASTI ÚČETNICTVÍ, MEZD, DANÍ
A PODNIKOVÝCH FINANCÍ.
Zvýšení limitu pro odvod pojistného a změny u zdanění dohod patří k nejdůležitějším novinkám roku 2026. Týkají se zejména dohod o provedení práce (DPP) a částečně i dohod o pracovní činnosti (DPČ). Pro zaměstnavatele i brigádníky je dobré mít jasno, kde jsou nové hranice a co se skutečně mění.
Od roku 2025 se minimální mzda zvyšuje automaticky podle zákonného koeficientu navázaného na průměrnou mzdu. Pro firmy i podnikatele to znamená větší předvídatelnost, ale zároveň jistotu, že mzdové a odvodové náklady budou postupně růst.
Od roku 2026 se mění způsob, jakým zaměstnavatelé předávají státu mzdová a personální data. Zavádí se takzvané Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele, zkráceně JMHZ. V praxi to znamená, že místo mnoha různých hlášení vznikne jedno pravidelné měsíční podání.
Neplacené volno je institut, který zaměstnanci umožňuje dočasně nevykonávat práci, ale bez nároku na mzdu. Zákoník práce rozlišuje dvě situace. První skupinou jsou případy, kdy má zaměstnanec na volno nárok přímo ze zákona – například při svatbě, narození dítěte, stěhování, návštěvě vzdáleného lékaře, doprovodu rodinného příslušníka k vyšetření nebo při plnění občanských povinností. Druhou skupinu představují případy, kdy zaměstnanec žádá o volno z jiných důvodů, třeba kvůli cestě do zahraničí nebo z osobních důvodů. V takovém případě je volno možné jen na základě dohody se zaměstnavatelem, který žádost schválit může, ale nemusí.
Minimální mzda, tedy nejnižší možná odměna za práci na plný úvazek se od 1. ledna 2025 zvyšuje na 20 800 korun měsíčně. Hodinová sazba činí 124,40 korun. Oproti loňskému roku jde o navýšení o 1 900 korun. Novinkou je, že růst minimální mzdy už nebude záviset jen na rozhodnutí vlády, ale bude probíhat automaticky podle předem stanoveného vzorce, který se odvíjí od průměrné mzdy v národním hospodářství. Cílem této změny je zajistit větší předvídatelnost a transparentnost pro zaměstnance i zaměstnavatele.
Vládní návrh na zrušení tzv. režimu oznámených dohod o provedení práce, který byl 22. listopadu 2024 schválen Poslaneckou sněmovnou ve třetím čtení jako sněmovní tisk 743, přináší zásadní změny do oblasti nemocenského pojištění a zdanění u dohod o provedení práce (DPP). Pokud bude novela schválena Senátem a podepsána prezidentem, vstoupí v platnost od 1. ledna 2025.
Odměňování členů statutárních orgánů je klíčovým tématem, které zásadně ovlivňuje správu a řízení obchodních společností. Tento článek se zaměřuje na právní rámec, specifika smluv o výkonu funkce, daňové aspekty a praktická doporučení, jak tuto problematiku efektivně řešit.
S platností novely zákona č. 163/2024 Sb. dochází k důležitým změnám v oblasti dohod o provedení práce (DPP). Tyto změny zahrnují povinné měsíční hlášení, úpravy podmínek nemocenského pojištění a nové limity pro odvody pojistného.
Vládní konsolidační balíček, který nabyl účinnosti ve většině změn od 1. ledna 2024, způsobil řadu úprav v oblasti zaměstnaneckých benefitů. Níže přinášíme přehled nejdůležitějších změn a jejich dopadů na praxi.
Nemocenské pojištění je klíčovou součástí sociálního zabezpečení v České republice. V roce 2024 dochází k několika změnám, které ovlivní jak zaměstnance, tak osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ). Tento článek přináší přehled nejdůležitějších informací.