Podmínky pro stanovení zahraničního stravného jsou definovány v § 170 zákoníku práce. Výši stravného určuje zaměstnavatel ze základní sazby stravného stanovené pro stát, ve kterém zaměstnanec stráví v kalendářním dni nejvíce času. Stravné v základní výši se poskytuje jen v případě, jestliže pracovní cesta trvá více než 18 hodin. Trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin a nejvýše 18 hodin, poskytuje se stravné ve výši dvou třetin základní sazby a třetinové stravné pak v případě pracovní cesty delší než hodinu a kratší než 12 hodin. Nárok na zahraniční stravné se počítá od okamžiku přechodu státní hranice. Při použité letecké dopravy se za dobu přechodu státní hranice podle ustanovení § 154 zákoníku práce rozumí doba odletu z České republiky a doba příletu do České republiky. 

 

Jestliže bylo zaměstnanci při zahraniční pracovní cestě poskytnuto bezplatné jídlo, stravné se krátí. Za každé bezplatné jídlo se zahraniční stravné krátí o:

- 70 % zahraničního stravného, jde-li o zahraniční stravné v třetinové výši základní sazby

- 35 % zahraničního stravného, jde-li o zahraniční stravné ve dvoutřetinové výši základní sazby a

- 25 %  zahraničního stravného, jde-li o zahraniční stravné ve výši základní sazby.

Snížení se uplatní automaticky, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodnou na nižším krácení ještě před započetím cesty.

 

Vyhláška č. 242/2014 Sb. ruší vyhlášku č. 354/2013 Sb., která určuje sazby zahraničního stravného pro letošní rok.